Fantasie začíná!

Život mariňáka 1/5

23. března 2008 v 19:30 | Nojmik
Život mariňáka

Vyčkávaly jsme v zákopech...
Písek byl nahřátý od slunečních paprsků....
Ticho se šířilo a větřík jemně pofukoval...
Bylo vedro a slunce nás nešetřilo...
Pod brněním jsme se potily.Byla to ale naše jediná obrana.
Byly jsme unavení a nejistí...

Z dálky se nesl výkřik....

Zbraň jsem pevně sevřel....budu ji potřebovat...a to brzo.
Brnění mě tížilo...
Po čele mi tekl studený pot...
Slunce se my zarívalo do helmy...
Po zemi se blyštil jemně žlutý písek...

Další výkřik....

Sevřel se mi žaludek.
Vedle mě se někdo pohl...
Byl to obrněný,tmavě červený mariňák...člen našeho týmu.
Jsme z roty Blood Ravens...a máme tady svůj úkol.

Ohlédl jsem se doleva...
Spolubojovníci byly napjatý...i já jsem byl.
Kdyby neměli helmy tak by bylo vidět jejich vzrušení...
Strach jsme neznaly...my patříme k těm nejlepším a nejodvážnějším.
Denně válčíme a porážíme své nepátelé...

Potichu jsem si oddechl...
Slunce byl nyní náš největší nepřítel...
Pocítil jsem křeč v nohou...
Atmosféra mě ničila...
Nikde nebylo znát pohyb...
Niko se neozíval...

Třetí výkřik byl blíž než ostatní....

Tak přece...
Konečně se blíží...
Ty odporný bestie...poznají hněv Blood Ravens.
Vojáci kolem se naklonily...
Já jsem zvedl hlavu a zadíval se na jih....
Jen holá poušť....to bylo vše.
Žádná voda i rostliny...
Jen nekonečné žluté pláně obalené pískem...

A pak se vyrojily stíny....bylo jich spousta...nejmíň sto jednotek.
Pochodovaly pouští přímo k nám...

Mariňáci vstaly...
Nebudem se schovávat...
Ať nás pořádně vidí...protože to bude poslední věc co spatří.
Nabil jsem si zbraň...
Ostatní udělaly to stejné...
Naše plazmové boltry je zastaví...
Nemají žádnou naději...

Byly pár metrů od nás...
Bylo jich sice víc než nás ale my vyhrajem...
Byl jsem si jistý....
My máme tvrdý výcvik a jsme jeden sehraný tým....
Oni jsou jen banda tupích tvorů....které si nezaslouží žít....

Namířil jsem hlaveň na jednoho z nich....
Ostatní si namířily na své oběti....
Byly skoro u nás....jejich dupot sílil...
Generál nám dal povel k palbě ....
A my jsme nehybně stály...
Poslední sekundy míření...
A pak jsme zavalily orky naší palbou.....

Nápory těl mě tížily...
Všude stříkala krev...a kolem se nesly výkřiky...
Pozvedl sem zbraň...
Ork se na mě rozbíhal a divoce řval...máchal kolem sebe sekerou...
Už byl u mě a já zmáčkl spoušť...
Střela letěla a zasáhla jeho tělo....ten se zastavil na místě a přetočil se na zem..
Mrtvích bude dnes dost....

Další ork šel na mě zezadu....
Odhodil sem ho pažbou a zastřelil dalšího...
Dva se rozbíhaly z leva a já jsem stačil jen uhnout....
Mariňák mě z prava kryl....
Nad hlavou jsem cítil kulky....

Rozbíhal jsem a cestou jsem pobil tři další...
Vedle mě spadl prostřelený komandér....
Nepatřik k mému týmu...
Rozhlídl jsem se....
Na kameni byly dva spolubojovníci....udatně bránily zraněného.....
Kolem nich se výřily bestie...
Uviděl jsem jednu s plamenometem....
Spálila jednoho z nás....
Pocítil jsem zlost....

Utíkal jsem k ní....
Natáhl zbraň a mířil....
Do cesty mi zkočil další....měl červené brnění...
Namířil mi zbraň na hruď a já jsem se už nemohl vyhnou....
V té chvíle se protivník skácel s prostřeleným hrdlem...
Neměl jsem čas děkovat a běžel jsem dál....

Křik....to bylo jediné co jsem slyšel...
Už jsem byl u něho a střelil jsem....
Zasáhl jsem ho do zad.....
Vykřikl a otočil se na mě....v očích měl zlost...
Zkrvácený se rozběhl ke mě....a plamenomet pevně držel...
Rána ho ale předběhla a spadl těsně u mě....
Dva bráníci vojáci mezitím odvekli zraněného....

Nezabíval jsem se s ním a běžel jsem dál....
Další skončil pod mou palbou....
Vedle mě se objevil mariňák....byl ode mě...
Běžely jsme mlčky vřadou a střílely kolem sebe.......
Sejmuly jsme nejmíň deset.....
A další....a další....

Z boku jich vylezlo jedenáct....a okamžitě po nás vystřelily...
Stačily jsme se schovat za mrtvá těla....
Pomalu jsem dýchal....
Cítil jsem orčí,zkaženej pach.....bylo mi zle....
Nad hlavou mi prolítla kulka....
Tohle nezvládnem....je to ztracené....
A pak bylo slyšet ohromnou palebnou sílu....

Vyskočil jsem a díval se na situaci....
Z leva se řítil pluk Blue Angels....orci neměli šanci....byly postřílení...do jednoho...

Slunce už nesvítilo....zakryl ho mrak...
To byla naše výhoda....
Opustil jsem parťáka a běžel dál....
Musel jsem dostat jejich velitele....
Vnímal jsem boj kolem dokola,že jsem si ani nevšiml letícího orka nademnou...
Bylo už pozdě a já se skácel.....s orkem na zádech...

Podlomily se mi kolena a spadl jsem....bolter mi vyklouzl s ruky...
Smrad z protivníka mě pobouzel....
Věděl jsem co mám udělat...
Rukou sem praštil orka do hlavy....
Spadl ze mě a já se otočil....
Ork si hmatal hlavu....tekla mu krev....
Skočil jsem na něj a srazil ho na zem....musel sem ho dodělat...
Nahmatal jsem mu krk...a tlačil....
Škrtil sem ho a nohou mu tlačil do břicha...
Snažil se mě zbavit ale byl jsem ve výhodě....
Začal blednout...
Přestal dýchat...zabil jsem ho...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama